Myšlenky plynoucí, poprvé


Motiv – klikni pro přehrání. Tato hudba vystihuje ten pocit.

Chci vám teď toho tolik říci. Připadá mi, že to, co už jsem vyslovil nebylo všechno, co se mi hlavou honí. Čím dál tím častěji se snažím, aby mé zpovědi nebyly jen hozeny na zeď, ale dočkaly se bouřlivé diskuze. Cíl pro příští generaci Blábolníku Chomutováka je větší zapojení čtenářů do debaty. Rád bych podporoval tvůrčí schopnost vás všech, nápaditost a předal vám tak stejný pocit jako mám já při objevení nápadu a psaní článků. Mám rád netradiční postupy, neobvyklé vyjádření. Právě mě zaplavil zvláštní nepopsatelný pocit, všechno kolem mě naplňuje pozitivní energií. Jdou stranou úkoly a stereotypní část večera. Vznáším se. Ohlížím se zpět a vidím jedinou pouhou větev košatého stromu, který na sobě nese ovoce uplynulých měsíců. Sleduji, jak kolem mne si polétává láska, někoho srazí k zemi jiné povznese do oblak. Vidím ty šťastné páry a vůbec mi není zle či smutno, cítím radost a štěstí s nimi. Jako osamělý turista ve světě naděje pomalu přicházím na kloub té zdánlivě nelogické navigaci, podle které se zde všichni orientují. Míjím jednu slečnu za druhou, zanechávají úsměv na tváři a cítí vzrušení, když se za nimi otočím. Miluju ten pocit. Když jsem chtěl z výšky pozorovat jiné, bylo mi líto, že to nemůžu prožívat sám.

Mám rád chvíle, kdy jsem obohacen o prožité okamžiky ostatních. Sdílím. Častěji a více jsem však pouhý odběratel a vlastní prožitky jdou stranou. Žij! Sleduji život kolem sebe, zapomínám na ten svůj. Sám? Ve dvou se to lépe táhne. Jsem připraven na reálné duo? Přátelím se, píšu si více a mohutněji na pavoučí sítí propojené kabely. Doba se mění, jsem jiný člověk, než-li před lety. Lepší, horší? Získávám si oblibu, lidé mě ale musejí pomalu poznávat. Existují i žijící důkazy o tom, že zdánlivě vzdálení jedinci si k sobě dokážou najít cestu, klikatou a dlouho, ale s dobrým koncem, odkud zas začíná jiná. Zpočátku vydlážděná a následně stavěná svépomocí. Je jen na nás, jak bude dlouhá. Přátelství. Je důležité mít stále někoho při sobě, a ušatý plyšák nestačí!

Sepsáno 7.12.2009 večer



, , , ,

  1. Deskartes 11.12.2009 v 08:39 # Odpovědět

    V pátek ráno je to nejlepší věc jakou jsem si moh přečíst a musim říct, že mi to udělalo radost. Takže dík a doufám, že mě hodláš takhle nakazit častějc.

  2. fremy 11.12.2009 v 13:02 # Odpovědět

    [1] záleží na každé chvíli, tohle se nedá moc plánovat. Poslední dobou mám ale takové chvíle stále častěji, a tak možná to konverguje ke stavu štěstí. Uvidíme, kam nás rok 2010 zavede.

  3. Šárka 14.12.2009 v 22:14 # Odpovědět

    Pěkný článek. Taky mně potěšil. O to víc, že okolo sebe vidím, jak je letošní rok trochu smolný… 🙂

Napsat komentář

Connect with Facebook