Prezentace beze jména

Možná jste odhalili, že Kuba Vaněk jsem já (fremy) a zajímá vás můj názor na prezentaci vlastní osoby na internetu. S Petrem Mikem (@petrmiko) jsme totiž na twitteru narazili na téma, ke kterému máme oba, co říci. Jeho článek si přečtěte zde a udělejte si vlastní obrázek, polemiku si pak schovejte do komentářů. V jiném případě jdete pouze kolem, zastavte se aspoň na chvíli a zamyslete se společně s námi nad něčím, co už napadlo každého z nás.

Protože mnozí z vás si píšete vlastní blogy a prezentujete tak své JÁ na síti, musíte si dávat pozor, aby obrázek byl reálný a obdivovatelný. Každý se jednou budeme chtít prodat a nabízet své služby, případně žádat o zaměstnání. Nyní vystává otázka, zda budovat kariéru na internetu na podstavci s rodným jménem nebo vytvářet od píky postavičku avatara s nickem a vašimi názory. Světe div se, já jsem zastánce druhé možnosti. Kdysi dávno jsem si zakládal freemail na portálech, kde bývávalo zvykem nesehnat obsazenou přezdívku. První můj pokus zněl jakvan (což dodnes nenávidím a jako slátaninu počátků jmen JAKub VANěk nabídnutou učitelem informatiky jsem ji přijal už tehdy z nechutí) a pokračovalo to až k nynějšímu tvaru fremy (případně @fremycz), což jak jsem později zjistil je možná jakási skrytá vzpomínka na školkovou “kamarádku” Fremundovou, přezdívanou později na gymplu fremi (s měkkým i). Identita avatara pohybující se po světě internetu se tedy odvíjela od emailového nicku a všechny mé kroky zanechávaly stopy za činy jakéhosi fremyho. Čas plynul a přezdívka (mnou přisvojená a propagovaná, tedy spokojenost) se vžila i do reálného života a stala se součástí Jakuba Vaňka. Naopak však téměř nikoli. Dnes už to vidím tak, že zpětně či tvrdě nasazovat na koleje známého nicku svou reálnou podobu by bylo obtížné a přestože nějaké nápady, nikoli pokusy, hlavou proběhly, vzdal jsem tuto možnost celkem brzy. Myslím si také, že obojí životy nejsou plně propojené, přestože v poslední době je tomu jinak. Více zapojuju a ztotožňuji se s mojí představou ideálního chlapa 😀 a díky přátelům, zpětným reakcím od vás jsem se mohl změnit, samozřejmě k lepšímu.

Anonymita přezdívky není zaručená, protože za ní vždy stojí žijící osoba vyzařující nějaký názor. A rozhodně při vhodně zvoleném nicku je člověk lépe dohledatelný než-li pod jménem. Lituji všechny Pepíky Nováky. Ukažme si to názorně na příkladu: v Hydeparku se objeví vzkaz z facebooku od Janka Rubeše. Já jednoho vzdáleně znám, avšak nevím zda otázku položil on sám. Na webu hp bohužel autora nedohledám a tak nevím o jiné možnosti než se dotyčné osoby přímo zeptat. Položím-li však dotaz skrze twitter pod nickem @fremycz a rozumím fungování této sítě 😀 vím naprosto přesně, že jistý Jakub Vaněk z Chomutova důmá nad položenou otázkou. Tedy bohužel některá jména mohou zavádět činy jednotlivce pod více osob. Není ale nic lehčího než se odlišit a dát své vizitce smysl, ukázat své přednosti a stát se třeba Karlem Gottem. Jménem pod kterým si každý představí jedinou osobu.

Nemá smysl řešit použití jména mj. na twitteru pokud vaše osoba je předmětem podnikání (nebo jak už jsem psal se k tomu chystáte). Petr Mára (@petrmara) by se hůře prodával a nabízel, kdyby ho více lidí znalo pod nějakým nickem. Dle mé osobní statistiky z lidí, které sleduji tuto možnost (a liberálně jsem zahrnul i částečné spojení počátečního písmene a druhého jména) využívá “pouze” 33%. Více osob je pravděpodobně přesvědčeno, že schovávat se za přezdívku má stále smysl. Petr Miko zakončil myšlenku otázkou: “Kým budeme, pokud naše jména nebudou znamenat nic?” a já jsem začal přemýšlet. Vlastně JV dodnes neudělal nic, na co by mohl být pyšný. Nevadí, život mám před sebou avšak všechno mohlo být jinak. Poohlédnu se i do jiných uliček života, tak toto mě netrápí o nic více než jiné problémy. Je na každém z nás se rozhodnou, který podpis zanecháme pod vlastním jednáním na síti. Jen si myslím, že je důležité se rozhodnout včas. Změna není jednoduchá, ale ani nemožná, jen to chce odvahu.



, , , ,

  1. Branislav Rac 21.5.2010 v 16:18 # Odpovědět

    Takže, ja už pár rokov blogujem pod vlastným menom. Výhody to má ak sa venuješ recenziám, tak sa ti ľahšie komunikuje s PR agentúrami, pokiaľ presne vedia meno človeka ku ktorému to ide. Samozrejme ak píšeš nejaké názory, ktoré nemusia voňať každému, tak meno môže byť aj protizbraň a nevýhoda. Ale keďže mám technickejšie zameraný blog, považujem vlastné meno v tomto prípade za výhodu. Jasne že sa vždy najdú potom recesisti čo si steba vystrelia, ale s tým musíš rátať, ak chceš z menom von.

  2. meca 23.5.2010 v 17:07 # Odpovědět

    „Kým budeme, pokud naše jména nebudou znamenat nic?“

    Sami sebou.

  3. jirin 25.5.2010 v 01:00 # Odpovědět

    Vystupoval jsem zásadně jako jirin, pripadne jirincz, nicméně nedávno jsem si říkal, že to je k ničemu. Je lepší prezentovat se pod svým jménem. Na twitteru jsem se stal JiriNapravnik, domenu pro blog dal jirinapravnik.cz a snazim se tak transformovat:-) nicméně v komentářích apod. vystupuji stále jako jirin.

    Ad. hp, pokud poslu JiriNapravnik z twitteru taky si clovek spoji ze to jsem ja. Naopak mohu z facebooku poslat jako fremycz a ty jsi tu zpravu nepsal, takze asi tak:))

  4. jirin 25.5.2010 v 01:01 # Odpovědět

    Jo a ještě ten přesun pod mé konkrétní jméno jsem učinil také po té, co jse mviděl nějakou přednášku (nebyl to Petr Mára?), že je důležité prezentovat se pod svým příjmením a jménem. je to lepší na googlení tvého jména, pokud půjdes do zamestnani apod.

    Jen je blby ze v mem oboru dela slavnejsi Jiri Napravnik, co se zameruje na bezpecnosti siti:)

  5. Farokh 22.6.2010 v 22:48 # Odpovědět

    Já jsem o tomhle uvažoval taky několikrát. On je totiž ještě jeden aspekt. Záleží na tom, jaké máš jméno. Já bych asi na oficiálnější úrovni vystupoval pod jménem, ale jmenuji se kvůli svému původu Ruslan Botsyurko, což si lidi budou blbě pamatovat (hlavně příjmení), ačkoliv furt lepší než Pepa Novák 🙂 Takže na webu a některých sociálních sítích vystupuju jako Farokh, což je původní jméno mého oblíbeného zpěváka (Freddie Mercury). Ale když píšu článek nebo recenzi pro Smartmania.cz ,tak se podepisuju jménem, což je hodně výhodné při jednání s různými vývojáři a prodejci, jak už se tu někdo zmínil.

  6. Václav Bešťák 7.8.2010 v 19:40 # Odpovědět

    Myslím si, že něco jiného je, když do Hyde Parku napíše Pepa Novák, než když do něj napíšu třeba já. Google totiž pro jméno Pepa Novák vyplivne řadu irelevantních dat. Když se ale do něj zadá moje jméno, na prvním místě je můj blog, popřípadě profil na Wikipedii.

    Takže co se týče jména – jak a kdy. Když se nebudu stydět za své články na Wikipedii, rád se pod jménem Václav Bešťák zaregistruji. Když se nebudu stydět za svůj blog, rád ho po sobě pojmenuji. Samozřejmě pod jiným nickem budu psát třeba na warfóru nebo blogu Natalie Sadness…

  7. fremy 8.8.2010 v 11:47 # Odpovědět

    @Václav Bešťák: a za warforum nebo blog blondýnky by ses styděl? názor jako názor né? ale chápal bych, že si toto nechceš sebou nést ve svém online CV.

Napsat komentář

Connect with Facebook