Já žárlím

Nastane čas, kdy se smíříte a usadíte v dobré náladě po měsících blouznění. Konečně smíření a setkávání bez výčitek. Jaká radost to je, tahle injekce měla přijít už na začátku. Ovšem pak přiletí jiná rána. Zleva, zprava nečekaně. Mlátím hlavu o zeď a nelíbí se mi, jaké kroky jsem udělal. Pořád nevím, co je dobře. Ale když si jednou řeknu, příště už si to nenechám ujít, měl bych něco dodržet. Je to moje chyba, úděl, který si nesu životem a zahynu dříve či později na osamoceném ostrově s lahví rumu v ruce. Vlastně to tak dělám pořád. Radím jiným, rozdávám se pro druhé, ale vlastní štěstí mi uniká. Když si připadám šťastný, je to iluze. Zaběhl jsem do úzké uličky, ze které se vymotat bue obtížné, ne-li nemožné. A s mou snahou a zkušenostmi je to dosti pravděpodobné, že zahynu právě tady. Nevěříte, ale veselým se nad úplně jinými věcmi než by šťastným dělat mě měli. Já nyní žárlím, opravdu žárlím a křičím to na celé kolo. Už prostě nemůžu vidět dva zamilované kolem sebe. Utěšoval jsem se, ale za jednimi stojí druzí. Za nimi zas další a tak to pokračuje širou álejí pod rozkvetlými stromy. Kde, kam? Ulovit první a nepřemýšlet, kde to skončí? Neptám se, odpovědi stejně neexistují. Už říkám, že čekám až mi cvrknou tři oříšky do nosu. Probuď se! Nic takového se nestane.



, , ,

  1. Kryšpín 16.8.2011 v 10:46 # Odpovědět

    Nejsi v tom sám. Neboj.

  2. Jahoda 16.8.2011 v 12:01 # Odpovědět

    žárlivost je svině, proto jsem se asi naučila nežárlit .. Je to těžký, ale je to pak mnohem lehčí život řekla bych = ], ale zase se jí člověk nesmí zbavit úplně, protože když si pak lověk někoho najde tak tam maličko tý žárlivosti bejt musí, aby ten druhej věděl, že mu nejste lhostejní = ]

  3. Jakub Komenda 16.8.2011 v 14:57 # Odpovědět

    Naneštěstí v tom chlape nejsi sám. Jsem v tom také, ne že bych si na to už nezvykl za těch 10 měsíců nebo jak je to dlouho, ale stejně mi ta „drahá polovička“ chybí…
    Člověk je zvyklý že je tam pro něj vždy někdo a najednou je sám… Přátelé jsou fajn a bez nich by to nešlo ale přece jen ta partnerka je o něčem jiném…

    Taky žárlím, závidím, ostatním to štěstí a že maj někoho takového… Ale na každého se dostane i na tebe a možná i na mě :))

  4. PsychoAstronaut 16.8.2011 v 20:20 # Odpovědět

    „Sám som bol pred rokmi takýto, šiel som svetom a robil chyby a v snahe nikomu neublížiť, ubližoval som sám sebe.“

  5. Petula 18.8.2011 v 20:32 # Odpovědět

    Taky jsem patřila mezi ty štastné páry ,než se to všechno nějak zvrtlo. Ted jsem sama přes osm měsíců a má to dvě stránky na tu první mám volnost nemusím se bát co se stane a na druhou stránku mi to chybí,kamarádi sice jsou ale není to to samé bohužel nemůžou nahradit tuhletu lásku.Nejde to nahradit ani milencem na občasný chvilky volnýho času…..

Napsat komentář

Connect with Facebook