Běžím koupit regionální tisk – noviny Nástup a lifestylový magazín Květy. Dva plátky, které domů odebíráme každý čtvrtek. K nemilému překvapení nebyly oba k dostání v jedné trafice. Při několikanásobném prohlížení všech titulních stran nabízených časopisů a novin, zda jsem náhodou obálku Květů nepřehlédl a před paní trafikantkou nepůsobil jako blbec, jsem si uvědomil myšlenku. Jak se asi cítí člověk, který doma listoval seriózním tiskem např. Forbes a nyní z obchodu kráčí v ruce držící nějaký bulvár či lehčí plátek? Stydí se? Zkusil jsem se zamyslet nad tím sám, protože v té roli jsem právě byl já. A kromě toho, že mě tato myšlenka napadla, jsem se zvláštně a nepříjemně necítil. Všem okolo může být jedno, co se právě chystám přehlédnout. Nedá se totiž říci, že bych podobné magazíny hltal a četl do hloubky. Vlastně téměř všichni okolo v posledních dnech jistě drželi v rukou bulvární zprávy. Prodejní čísla hovoří jasně, že našince témata osobní zajímají. Sám znám tento případ ze svého blogu. Kdežto mě stačí znát titulek a úvodní fotku, celý příběh si poté poskládám dle fantazie sám, u seriózních článků vysvětlující nějakou podstatnou informaci takto postupovat nemůžete. Nemáme dostatečné poznatky, ty se dozvídáme až z textu. Chytrý čtenář postupuje stejně jako autor příspěvku. U bulváru si oba domýšlejí příběh, zatímco v inteligentních novinách musí jeden zajistit podklady a předložit je druhému. Vzdělává se tak každý článek.
Možná je tak pro vlastní lepší pocit schovat nakoupené magazíny do aktovky a tvářit se v saku elegantně dále. Dojem by aktuální výtisk Aha mohl zkazit. Byl by Váš pohled na tuto osobu jiný? Stydíte se číst bulvár?
Dojem by rozhodně jiný byl. Osoba čtoucí bulvár ve mě prostě vyvolá podezření a pochyby na inteligencí dotyčného.
Jestli se stydím číst bulvár? Inu, na to odpovědět nemůžu, protože jsem bulvár nečetl, nečtu a číst nebudu.