Archive | Září, 2011

Svět(ové) kino se dostalo do Chomutova

Dnes ve 14 hodin se otevřely sály nového kina v severočeském Chomutově. Další část kulturně-sportovního areálu na Zadních Vinohradech přivítala první návštěvníky a rozšířila možnost zábavy ve městě. Žádali jsme si dlouho světové 3D kino a dostalo se nám dvou sálů s moderní technikou a vybavením. Kino dostalo název Svět, tak jako mnoho filmových sálů v okolních městech a známá kinokavárna, která působila v minulosti v centru Chomutova. Čas ukáže, zda bude záležet na pojmenování a nebo si Chomutované najdou cestu k filmovému plátnu bez oficialit.

Historicky prvním snímkem zářícím z plátna sálu byla nová pohádka Václava Vorlíčka Saxana a lexikon kouzel. Skvělá možnost jak potěšit a přilákat děti, jinak výběr hodnotím jako nepodařený. Za účasti menší delegace a samotné malé Saxany Heleny Nováčkové se přítomní dozvěděli pár zákulisních perliček. Režisér popřál Chomutovu ať se kromě nových filmů k městu dostane i dálnice, která se mílovými kroky k nám blíží od Prahy. Sám ovšem neví, za jak dlouho ujde šnek jednu míli. Je si jist, že to bude stejným tempem jako práce stavbařů. Kritika mířila na ministerstvo dopravy a tak si nejen primátor Mgr. Jan Mareš oddychl.

Přestřižení pásky nového kina Svět

Přestřižení pásky nového kina Svět

Poté, co proběhl přípitek lektvaru, jsme se rozeběhli podívat po prostorách nového kina. Pan Vorlíček vzápětí dodal: „Aby si někdo nemyslel, že holdujeme alkoholu. Lektvar je z babského ucha neboli šalvěje přeslenité, což by jste si měli pamatovat, třeba se vám to bude v budoucnu někdy hodit.“ Provozovatele a diváky čekal nabitý program, proto prohlídka byla jen krátká. Přesto vím, že kino Svět nabízí dva plnohodnotné sály s kapacitou 225 a 120 míst. Větší je vybaven technologií 3D s možností promítat satelitní příjem koncertů nebo sportovních utkání. Do menšího se přestěhovalo promítací vybavení ze starého kina Oko, alespoň tak je zachován odkaz na minulost promítání v Chomutově. Jsem velmi rád, že i do mého města se dostala technologie umožňující promítat filmové premiéry v době jejich aktuálnosti. Svým prvním křtem nazvu projekci adaptace komiksu Alois Nebel, českého kandidáta na Oscary v kategorii neanglicky mluvených snímků.

Chválím výstavbu kina Svět a těším se na své první promítání. Snad diváci ocení nabídku filmů a Chomutov bude tak konkurovat sálům v blízkém Jirkově a Kadani. Cenově se všichni pohybují v podobné hladině.

Prostředí kina Svět

Pára minulosti na kolejích

Některé radosti se dědí přes koleno. Nevím, kdo všechno tím byl nakažen, ale sdílím oblibu v parních lokomotivách a mašinkách vůbec. Děda jezdíval na páře a černobílá fotka dokazuje, že jsme si to s bratrem náležitě užívali. Nepamatuji se jaký typ to tehdy byl, dneska už o historii toho tolik taky nevím. Přesto mě stát blízko lokomotivy vždy potěší.

S dědou na páře

S dědou na páře

O víkendu jsem navštívil otevřený železniční depozitář národního technického muzea v Chomutově. Možnost nahlédnout do sbírky kolejových vozidel, bohužel postupně chátrajících, jsem musel už využít. Poprvé mi tato příležitost utekla. Řeknu vám, i bez té historie, kterou dnes často opomíjím a spíše se zasním do vlastní představy, to byla nádhera. Nespočet unikátních kousků z minulého století i ještě nedávno mě známé vozy. Blesk fotoaparátu nestíhal blikat, čekání na překážející davy bylo unavující a nekončící výstava ve mě vzbuzovala stále více nadšení. Když už to vypadalo, že nic lepšího nepřijde, objevila se monstrózní parní lokomotiva s možností náhledu přímo do kabiny strojvedoucího.

Mě vždycky příležitost k jízdě párovkou přitahovala. Historické slavnosti jsem si tímto zpestřil a namísto autem dojel k babičce s celou rodinou hrdě na páře. Dneska si tuto cestu rozmýšlím. Nejenže je všude přecpáno fanoušky a ječícími dětmi, také jízdné není nejlevnější. Jsou potřeba stále větší výdaje na opravy šlechetných lokomotiv. Našel jsem zálibu v pořizování nejkrásnějších záběrů krajin zamlžených obláčky páry. Najít to správné místo na pořízení skvostné fotky je dosti těžký oříšek.

Šlechtična 475.111

Šlechtična 475.111

Přeci jen nejčastěji se mi před objektiv dostala Šlechtična. Lokomotiva s číslem 475.111. Od roku 1990 se o ní dobře stará plzeňský Iron Monument Club. Je to taková královna kolejí, která budí v mnoha cestujících obdiv. Začátkem října se vydá na svou poslední jízdu před opravou kotle. Přišel čas, kdy je nutný velký zásah do srdce lokomotivy a klub shání peníze na podporu. Já myslím, že Šlechtična si to zaslouží.

Stačí kliknout na banner vlevo a poslat na účet vámi zvolený obnos. Další možnost bude navštívit oslavy 150 let provozu na trati Plzeň – Domažlice a prožít jízdu. Zakoupením jízdenky taky podpoříte další životnost této krasavice. Poslední možností vidět Šlechtičnu před opravou bude akce Isonzo 1917 poblíž Plzně. Už se těším až bude slavnostně lokomotiva houkat vesele na kolejích. Dle mého ji pod správnýma rukama čeká ještě hodně let potěšení.

Spusť si Windows 8 na sedmičkách

Microsoft v úterý 13.9.2011 na konferenci BUILD představil developerskou verzi svého nového operačního systému Windows 8. Přináší rozhraní Metro pro tablety, známé z mobilních Windows. Čtvercové ikonky odkazující na nastavení a zobrazující panely informací. Stačí si opět zvyknout, naběhneme tak do budoucnosti Microsoft řešení. Sám za sebe říkám, že na běžných počítačích bude nejpoužívanějším zobrazením stále klasické aero prostředí. Dotykové tablety případně All in one počítače mohou využít Metro nástavbu. Jenže podle úvodního videa redaktorů Živě.cz to nebude až tak jednoduché. Zmizela nabídka Start (noření do registrů nepočítaje) a provázanost s Metrem je i tak docela velká. Snad se ovládání podaří vylepšit. Vítám synchronizaci skrze Live účet, podobně jako u Google Chrome, kde mi zachránila „život“.

Každý dnes chce Windows 8 vidět a vyzkoušet. Já mám pro vás návod jak podobné Metro rozhraní používat stále ve svých sedmičkách. Není nutné velké instalace, držte se návodu níže. Jestliže přesto toužíte po uvolněné dev verzi, odkaz najdete na konci článku.

Instalujeme Omnimo UI

Pro zobrazení Metro stylu potřebujeme program Rainmeter 2.1. Stáhni zde

Nainstalovat nástavbu čtvercových ikon známých z Windows 8. Tu nám nabízí Omnimo UI. Stáhni zde

Zobrazí se úvodní obrazovka základního nastavení a výběru stylu postavení Metro ikonek. Umístění, které si každý poté může  změnit. Bohužel je styl pouze v angličtině a dalších jazycích mezi nimiž čeština chybí.

Omnimo UI styl Windows 8

Omnimo UI styl Windows 8

Pro svou potřebu jsem nehledal soubor překladu. Pro pokročilé uživatele stačí nabídka Edit skin pod pravým tlačítkem každého panelu. S trochou zdatnosti už najdete, které slovo přeložit. Na webu Omnimo jsou k dispozici další add-ony. Šipkou na obrázku přistoupíte k výběru panelů. Při najetí na tlačítko se objeví další, zastupující velké T. Přistupující k textovým panelům (RSS zdrojům, kalendáři, emailovým notifikacím apod.) Možnost úpravy obrazovky je nepřeberná a závisí na vaší představivosti. Jednoduchost instalace je velkou výhodou i pro začátečníka.

Program příliš nezpomaluje start Windows. Stačí si jen pohlídat počet programů otevírané při spuštění. A vydržet počáteční nastavení. Líbivost obrázky nabudí nadšením, které pomůže tuto startovní nutnost přežít. Tak hurá do instalace. Případně vpravo nahoře v sidebaru doporučte návod ostatním. Děkuji.

Windows 8 Consumer Preview | veřejná beta verze

Po setkání jsi ožila

Omílám možná stále stejné téma dokola, přesto mě napadlo se zamyslet nad tím, jak se změnilo vnímání přátel na sociálních sítích po osobním setkání. Navrhnu nejprve otázky a mezi dalšími řádky můžete přemýšlet nad odpovědmi.

Na jakém srazu jste se poprvé setkali s lidmi ze sociální sítě? Jak se změnilo vaše vnímání jejich postav?

Já se začal zúčastňovat srazů a několika setkání již před více než rokem a půl. Dříve to byli jednotlivá seznámení při příležitosti různých akcí. Milá a příjemná objevení reálných obrazů, dříve se skrývající za avatary. Ať už to byla soukromá setkání nebo větší srazy vždy jsem si našel někoho, kdo mi přirostl k srdci a na koho jsem dlouho poté nezapomněl. Najednou jsem více vnímal to, co napíše na internet. Dával bedlivý pozor na události, kde se chtěl/a objevit. Ten pytel vět a zážitků, který jsme si vyměnili, dodal jasno statusům a zpovědím na blogu. Cítím dobrý pocit, když zahlédnu jeho/její avatar. Ve velké skupině se do mé blízkosti nedostane každý zúčastněný, ale často vznikají nová přátelství, příležitosti k dalším setkáním. Pořád říkám, že tyto srazy mám moc rád a poohlížím se kam se přijedu podívat příště.

Zkus to ty už v pondělí 12.9. v Plzni. Kavárna el Caffé na Klatovské ul. by měla být naším útočištěm od 17h. #srazplzen na počátku nového semestru organizujeme na webu http://pojd.me/137

Konkrétně můžu zmínit Martina. Pod nickem @arcao možná někdo z vás pozná programátora, který všem studentům ZČU zpříjemnil kolejní život vyhledávačem mezi počítači v síti, nahrávadlem místní televize a dalšími hrátky. Ten kdo pro mě byl v prvních měsících studia ikona a nedosažitelná osobnost, se záhy stal kamarádem a člověkem, od kterého si můžu nechat poradit či strávit příjemné odpoledne. Ondru @mreldron, Káťu @cathushka a Jaroslava @japekar sice většinou potkávám spíše na #srazplzen, přesto vím, kde hledat cestu, potřeboval bych poradit s programováním, angličtinou nebo fotografiemi. Či ještě lépe, pozvat je na jazzový koncert. Nesmí se váhat vyjet za město a poznat Deny @diseasezoe nebo počkat až ta dálka přijede za vámi. V případě Lukáše Frýdka @llostindream se to vyplatilo tisícekrát. Užili jsme si spoustu srandy a já mohl nakouknout pod pokličku webdesignéra. Třeba se mi to jednou bude hodit. Mít kontakty není k zahození. Nakonec mám na to celém nejraději udělat si vlastní obrázek o někom, koho zná zdánlivě celá republika. Odraz Patrika Vogla ve vodách internetu je natolik zvlněný, že jsem dlouho nevěděl, jak jej propojit s realitou. Až jsem se musel odprostit od předsudků ostatních. Všichni tito lidé mohou zdánlivě na twitteru působit jinak než ve skutečnosti, třeba to jsem i já. Proto je nejlepší se s každým followerem osobně setkat při nejbližší možné příležitosti. Celá třetina z nich po setkání ožila.


Chci honorář za zálibu

Napadlo mě, proč se neprodat na vlastním blogu. Nebudu pořádat žádnou aukci ani nabízet jisté služby. Prozradím vám, co bych rád dělal a vy mi nabídnete třeba adekvátní odměnu. Přeci jen zadarmo se dnes už moc nepracuje. Sám si hledám brigádu při studiu trochu špatně a za zkoušku nadhodit to na blog nic nedám.

Sami víte, že sem píši často články s osobní tématikou, s pravidelností jednoho měsíce pak na magazín Gosquare o geolokačních hrách. Možná od září přibude i jiná zkušenost, která zatím není domluvena, ale honorář čekat nebudu. Nenucené psaní mě baví, čtenost příspěvků stojí za pozornost a mohl bych se díky blogu dostat do některé z redakcí. Říkají mi: „Proč jsi nešel na žurnalistiku?“ Odpovídám, že se nerad učím něčemu, co mě baví. Rázem zájem vklouzne do rutiny a povinností. Tady je problém. Vím, že si protiřečím, když hledám práci a zároveň chci mít volnost, ovšem tento cíl by mě naplňoval.

Představoval jsem si již placený čas vysezený u twitteru a Facebooku. Studentíci obsluhující firemní kanály si sice občas musí vyslechnout pomluvy a nadávky na svého chlebodárce, ale pokud např. twitterem žijí i v soukromém životě, jako já, pak je to radost, pomáhat lidem a zprostředkovávat rychlou komunikaci. Najde se způsob jak se k takovéto brigádě dostat? Je možné obsluhovat kanály z domova?

Rozhodně nikdy nechci skončit u poklady obchodního domu, jako roznašeč novin nebo dotěrný pouliční elegán od operátorů. Připadal bych si dobře v práci z oboru, ano tu musím hledat jinde než tady, a v oblasti, kterou provozuji i bez honoráře už nyní. Nevybudoval jsem si kariéru programátora nebo kodéra, ale grafické práce mě baví. Stále jako amatér. Pokud sháníte důvěryhodného a schopného mladého muže na některou z pozic, neváhejte se ozvat. Přijímám nabídky na emailu jakub.vanek(at)fremy.cz