2. den běžkařského kurzu

A je zas ráno – dnes máme sraz už v 8:15, a proto musím vstávat o něco dříve. Po včerejším hrůzném dni se mi moc ani nechce, ale zkusit to můžu 😀 .

No dorazil jsem před školu — 1. krůček k úspěchu. No autobus si dnes trochu pospšil. Vyjíždíme na Horu sv. Šebestiána. No uvidíme jaké to tam bude. No po příjezdu jsem byl mile překvapen, lepší přístup nové instruktorky a i krásné počasí bez větru. Na autobusové zastávce na „šebestiánu“ jsme si navoskovali lyže a popošli kousek blíž k hranicím na velkou louku. Tam jsme se vydali za 2. skupinou stopou vedoucí k lesu. Cesta byla velice zajímaví, a dnes mi nevadila ani jízda z kopce. Naopak se mi zdálo, že to jezdí jako po másle 😀 . No cesta rychle ubíhala a už jsme byli benzínové pumpy OMV za „šebestiánem“. Po cestě nám vyhládlo, i když jsme mývali časté přestávky, a slupli jsme si polévku či vypili čajíček. No do městečka je to už jen kousek kolem silnice, a protože chceme být brzy doma, tak vyrážíme hned směr „šebestián“. Nakládáme lyže do busu a nastupujeme, když v tom se dozvídáme, že skupina číslo 1 se ztratila (odbočila totiž od naší trasy — vědomě). Trvalo asi tak 30 minut než dorazili za námi a to už byl čas vyrazit. Chomutov před námi a nás, třetí skupinu a jedince z 2. skupiny, zítra čeká promítání videa a přednášky o běkažství ve škole, takže nebude toho moc ke psaní.

Závěr: Dnes to bylo SUPER!!!

komentáře 2

1. den běžkařského kurzu

Tak je to tady, 14.únor. Tento den máme odjíždět kamsi do Krušných hor, za účelem naučit se běžkařit (asi to není ten správný termín, ale mě se líbí).

Tak jsme se všichni v pořádku sešli v 8:30 před školou. Naši instruktuři, respektive profesoři (poznávací značka: žlutá šusťákovka) nás spočítali a ihned vyfotili. Když po delším čekání dorazil autobus, naskládali jsme do něj své lyže a vlítli do autobusu. Ten nás vyvezl až k obci Blatno, poté se obrátil a vrátil se kousek dolů k ranči u Matěje. Tam jsme vyskákali z busu a začali vykládat své nástroje. Zrovna přijížděli zaměstnanci, možná i majitelé, ranče, kteří se ihned zamrazili, protože nemohli vjed na své parkoviště, stáli jsme totiž v jejich vjezdu. Po namazání lyží jsme se vrhli na bílou louku. Mě osobně nešlo nazout botu do vázání, ale jinak jsme začali celkem slušně. U lesíka nás nechali instruktoři jezdit dokola, aby nás lépe rozdělili do skupin. Já jsem se zařadil do 3.skupiny (mezi úplné začátečníky). Nejdříve jsme byli poučeni o základech běžkařství a poté jsme si vyzkoušeli nějaké způsoby (sjezdy, pluhování, jízda po jedné lyži atd.). V 11:45 jsme se nasvačili a poté pomaloučku sjížděli k domovu. Cestou — necestou, polem — nepolem, jedu za tebou velkým malotraktorem. Kopce dolů mezi smrčky, no hrůza. A v posledních metrech na nás čekala zkouška největší — prudký sjezd, někteří a přiznám se i já jsme sundali běžky a sešli posledních 25 metrů po svých. Dole na Zátiší na nás již čekali zbylé skupinky. Rozloučili jsme se a rozeběhli se do svých domovů, tedy jen ti, kteří si lyže nenechávali ve škole. Tak máme 1. den za sebou, uvidíme jak se to vše bude vyvíjet dále.

Závěr: Nesnáším jízdu z kopce!!!

Jeden komentář

Startujeme!

Nazdárek, dnešního dne vstupuju do další etapy svého života.
Oznámkujte můj weblog!

Začínám blogovat. Dokončuji také svůj web www.fremy.info. Tak se těšte. Snad se sem budete vracet a komentovat mé pohledy na svět.

Napiš komentáře