Warning: Creating default object from empty value in /data/web/virtuals/1752/virtual/www/wp-content/themes/swatch/functions/admin-hooks.php on line 160
Tag Archives: 47

Příběh z karlovarského festivalu, Druhý díl

Příběh z karlovarského festivalu navazuje na první díl. Čti dříve!

To je čas na pohádku, milé děti. Vystupuje v ní žlutá akreditačka na šňůrce. Ta, o níž už jsem se zmínil. Vyskytla se náhodou a její putování bylo neobyčejné. Pavla znáte, Ahoj Pavle! On daroval červený festival pass Davidu Grudlovi. David je celebrita twitteru, chytrá hlava, která se mezi followery chová jako mezi svými. Ztratil svou akreditaci a neošňůrkovaní se tu cítíme prázdní. Pavel se nabídl a svou šňůrku mu daroval. Dobrá duše si všimla, že červená barva znamená přístup pro studenty. Kdo by Davidovi toto mládí nevěřil. Ztrácíme tu tajemství a význam barev doplní informace, že žlutou jsou pasováni dospělý. Přicházím na řadu já. Všímáte si, že je čas, kdy obvykle v pohádkách přijíždí princ? Šmátrám v batohu po volné akreditaci a natahuji ruku před studentíka. Barvu za barvu. Karty bychom tímhle stylem nevyhráli. Pohádky mívají šťastný konec, ten přichází v podobě předávání radosti. Naposledy jsem zapůjčení akreditačky viděl na F-baru afterparty KVpijatiky, kde skončila nevím.

Před afterparty musí být řádný sraz. Ten začal v 16:00 u květinových hodin ve Smetanových sadech. Záhy se osazenstvo začalo usazovat a škatulkovat do skupinek. Představování a obecné seznámení se nekonalo. Projevila se moje párty nálada a koho jsem poznat chtěl, za ním jsem si došel. Příležitost se naskytla s @humr05, Vaškem a Radkem Hulánem. Cením si také setkání s lidmi, jenž jsem už znal. Vždyť pro príma posezení jsem na sraz jel. A milé slečny Martina, Katka, Michelle a Terezka jsou nádhernou společností. Doufám, že si to každý užil a prodebatoval chvilku, kdy nám přálo počasí se svými followery. Když mi někdo chyběl, pozval jsem si ji. A tímto děkuji krásné a opravdové milovnici filmů, že jsem ji mohl osobně poznat. Když začalo pršet, vypadalo vše na konec letošního setkání smetánky českého twitteru. Rozprchli jsme se na všechny světové strany a já se držel party mířící k Blahoutovi do firmy Mobs. Pod střechu v úzkých malých místnostech. Jenže když jsem chtěl za skupinkou vedoucí Michelle, musel jsem se trhnout. A dobře jsem udělal. F-bar se postupně rozrůstal a kvetl v lepší párty než byla původní KVpijatika. Mohlo by se na něco zapomenout, ale jsem rád, že jsem do nočních hodin zůstal. Zážitky nikdo nenahradí.

Byl to pěkný týden i s prožíváním nálady doma u zdrojů z KVIFF. Potěší mě také dárky od partnerů festivalu a snad nasbíraní followeři z věčného tweetování. Nadchnu se pro cokoli, popíjím Jamesona při mnohých příležitostech. Stejně jako TY, příště jedu zas. Co se stalo ve Varech, tam i zůstane. Heslo, jeho význam poznej sám. Na filmová doporučení se mě neptejte. Ještě jsem nic neviděl. Kromě Margaret (+1)

Prohlédněte si fotogalerii na Google+ z KVpijatiky a KVIFF

Příběh z karlovarského festivalu, První díl

V mém příběhu hrají všichni ti, kdo se umí bavit. Ústředním motivem se jako linka stává akreditační kartička na šňůrce sponzora. Nevyužitá a s „překvapivým“ zrozením. Děj je zasazen do prostředí západu a všechny postavy mají jedno společné, mají rádi film. Přiznám se, také si rád předem přečtu obal knihy, prokouknu zamýšlený příběh. Všeho dost stačí a více prozrazovat nebudu. Přečtěte si zbytek sami.

Bylo nebylo… Všechno bylo, proč bych to jinak vyprávěl. Překvapení nastalo, když jedna z mnoha výher v měsíci byly i dva festival passy na Karlovarský festival. První rok, kdy jsem uvažoval o delší návštěvě než na jeden den a taková možnost. K vyzvednutí u Thermalu, v dějišti setkání lidí různých postavení. To bych nebyl já, nechtít vše hned a při nejlepším vyrazit už v neděli. Říkal jsem vám, že několik z mých přátel se na výlet vydalo již v sobotu a nikdo nedal předem vědět? Stalo se tak. Takzvaně na otočku jsem vyrazil na západ. Bez klobouku, boz. Navštívil slečnu z marketingové agentury a ukořistil dvě šňůrky, kterými se tu každý chlubí na krku. Dostanu se k tomu, jaký účel popravdě mají. Času nebylo nazbyt, odpoledne není tak dlouhé jak by někdo čekal. Ale čas na Pilsner Urquell se vždy najde, zvláště v doprovodu promítače Juraje. On stojí za vámi všemi, co chodíte do sálů a připravuje ten nevšední zážitek několik hodin předem. Jo technický pokrok, nevěřil bych dříve, že přechod na digitální promítání může přinést delší přípravu. Zajímavé povídání a pohled do zákulisí.
Read More…