Tag Archives: blog

Starý dobrý fremy

Přestal jsem psát. Blábolník pomalu umíral a já si byl vědom, že články, které píšu, nemají dlouhou trvanlivost. Žádný velký smysl až na pár vyjímek. A jediné co to mohlo spravit, byla pauza v nápadech. Rozhodl jsem se staré připravené titulky zahodit, protože nápady vzniklé před měsícem už nezpracuji tak dobře jako tehdy. Přestali mě napadat blbosti den co den a užíval jsem si poslední letní dny. Zatímco zážitků bylo přemnoho, jediní, kdo se o nic dozvěděli byli přátelé. Tak to asi mělo být. Některé vídám týdně, jiní odjeli na měsíce za hranice a za dalšími známými dnes vyrazím na třetí #srazplzen

Read More…

Sváteční zákulisí blogera

Dnešní námět článku trošku starší, zrovna neaktuální. Ha ha. Ono to zas příjde. No nic. Usednu ke klávesnici a vymyslím téma, o které budu zrovna psát. Jak jednoduché to je. Obvykle ani nezačnu nadpisem, protože to není lehká kategorie správného blogera. Měl by podtrhovat hlavní myšlenku článku a vyplývat z hutných odstavců. Vnuknutí přichází. Po první krkolomné větě, která už dávno skončila v koši skrytá za backspacem, se lynou dlouhá souvětí vyzařující smysl myšlenky. Připadám si jako bůh, psaní mi jde od ruky a netrvá to ani věčnost. Rychle si přečíst svá vlastní slova, odkorekturují to přeci čtenáři, obzvláště pozorní přátelé. Díky jim za to. No prostě pochopte, dávat pozor na hrubky vašeho pera klávesnice, ne a nejde. Vznáším se v pocitu dobře odvedené práce a těším se na první komentáře. Představuji si jaké asi budou.

Read More…

Nemám co říci

Asi bych už neměl psát. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohl být uzavřený v jiném světě, než žijí ostatní. Nebo tak si to podle mého někdo může myslet. Přílišné seběvědomí, které z části jsem bral jako recesi, mi dnes shodilo hřebínek a já přemýšlím, kde je chyba. Postav se mi čelem a ptej se, co tě zajímá? Došla fantazie a nebo jsem neinspirativní osoba. Klikneš do archivu a znáš všechno, téměř všechno.

Read More…

Bez blogování nelze žít

Jsem si již několikrát pomyslel. Možná jsem zdegenerovaný a žiju jen myšlenkami na články, neužívám si chvíle bez napětí a přemýšlení. Není tomu zas úplně tak. Existují zvěsti, že dokážu relaxovat, povídat si na odlišná témata než píši a žít bez písmen. Není to ale ono. Aspoň si myslím, že 5 let blogerského života se nedá jen tak odříznout a opustit své milé čtenáře – tedy vás – by byla škoda. Díky psaní jsem poznal a ještě určitě poznám mnoho zajímavých a výborných lidí i kamarádů. Dá se říci, že jsem objevil více než v mém malém životě, získal rozhled do světa a začal snít o životních cílech. Budu tu těšit a poučovat internetové obecenstvo i v těžkých chvílích, protože nedostatek námětů neznamená konec, nýbrž pauzu nebo rozhled někde jinde. A já slepotou zrovna netrpím.

Read More…

Návod na čtení manuálu

Právě jsem byl v televizi veřejně zostuzen. Používám sice silná slova, ale chtěl bych dát jasně najevo, kdo jsem. Ve virtuálním světě se pohybuje již mnoho let, v poslední pětiletce znám jako fremy na svém blogu i mimo něj. Zahraniční služby, nebo jiné registrace s požadovanou délkou uživatelského jména si žádaly přidanou hodnotu a vznikla tak obdoba fremycz [čtěte fremycézet] značící můj český původ. Nevím, jak moderátora Daniela Takáče napadlo nick číst jako fremyč 🙁 (Hydepark ČT24 23.3.2010 „video“:http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210411058080323-hyde-park-ct24/ 39.minuta) Jsem stále tolerantní ke psaní velkých písmen na začátku či jiných změn. Přesto uvedu malý manuál.

  1. Prezentuji se pouze jako fremy nebo fremycz (malým F)
  2. Osobním jménem Jakub Vaněk
  3. Blábolník Chomutováka má adresu www.fremy.cz

Již jsem také přemýšlel, zda neuvádět pouze civilní jméno. Myslím si však, že online realita by se měla oddělovat a dodnes netuším jestli fremy je ten stejný člověk jako Jakub.

A pro zajímavost v čase 10:15 ve videu jsem byl také pochválen za otázku. Díky Zdeňku 🙂

Výše zmíněný text byl trochu myšlen z legrace, přesto prosím o pochopení. A jak to máte vy s kuriozitami přezdívek?