Tag Archives: Jo Nesbø

Jo Nesbø – Půlnoční slunce

Půlnoční  slunceNejprve na jaře přišel trochu jiný Jo Nesbø. S krátkým příběhem a 5 důvody proč číst. Nastupující díl Krve na sněhu nese větší titulek Půlnoční slunce, aby bylo trochu znatelné, že obě vyprávění nemají spolu tolik společného. Spojitost se překrývá jen v mafiánské duši postavy Rybáře. Upíše se mu svou krví John Hansen, jenž svým chováním zamotá svůj budoucí osud. Zapříčinil chybu v prácičce pro Rybáře a vysloužil si trest likvidace jeho osoby. Když jsem si celý příběh znovu odvyprávěl před psaním tohoto článku, došlo mi, že Půlnoční slunce nemá téměř žádné překvapení nebo nesdělitelný závěr. Jakoby vše plynulo příliš rychle, přesto s mírným náznakem, že Nesbův styl je blízko.

Hansenovi se podařilo uniknout před pronásledováním mafie. Schovat se v kostele, následně v horách u půvabné dcery kazatele Lei. Svobodný život a naděje beze smrti rozehraje vztah mezi hrdinou dnešního příběhu a jeho zachránkyní. Lei manžel se z mořské výpravy na lovu nevracel, až ho místní prohlásili za mrtvého. To je šance, jak začít s Hansenem nový život. Do doby než mu opět začne být v patách mafie z prvních stran knihy.

Snadný krátký příběh pro většinu čtenářů na jeden večer vyplní vhodně volnou chvíli. Najdeme v ní stejné rysy jako ve vydání Krev ve sněhu I. V úvodu jsem zmínil, že děj plyne bez překvapení, čemuž hraje pro svižnost vyprávění. Na závěr nenastane zklamání, nýbrž pocit z dobré jednohubky a chuť vrátit se ke známému Jo Nesbø, ať už máte rádi kteroukoli z jeho předchozích knížek. Při pohledu na hodinky si uvědomíte, že před spaním máte ještě čas alespoň načít takový příběh.

Jo Nesbø – Syn

Jo Nesbo - SynV záplavě podzimní nálady a sychravého počasí se čtenáři nemohli dočkat velkého knižního čtvrtku. Před víkendem dovezli do knihkupectví mnoho novinek a taky já se vrátil k dlouho rozečtené knize. Prodloužené večery k tomu vybízejí. Pokud váháte, kterou novinku otevřít, Jo Nesbø se svým příběhem Syn může být dobrou volbou. Pro fanoušky autora určitě.

Nikdy dřív by se mi nezdálo, ještě v letech, kdy jsem nečetl, že se k jednomu autorovi budu vracet během roku tak často. Poté, co během jara zamrzla linie vyšetřovatele Harryho Holea prozatím poslední knihou, vzápětí se na české půdě objevily tenké příběhy Krev na sněhu a v blízké době Půlnoční slunce (Krev na sněhu 2). Takové, jenž nenasytily dostatečně kručící žaludky po Holeahovi. Lék Jo Nesbø přivezl v podobě krimi nazvané Syn. Nadějně navazuje na způsoby vyprávění, které známe, očekáváme a miliony lidí po celém světě si tolik oblíbili. Obměna z mého pohledu přišla v postavách a alespoň pocitově (možná právě po odlišné knize Krev na sněhu) ve svěžím duchu Nesbovské krimi. V prvních kapitolách jsem měl takový pocit, jako když se vracím po dlouhé době domů. Nejprve cítím zmatení, trochu dezorientace v prostředí, ale vše s pocitem dobrého domova, který mě vzápětí vítá svou náručí. Poznávám jeho rysy, rozjímám uvolnění.

Dějová linka se rozbíhá ve vězení, kde postava Sonny se těší značné oblibě, protože slouží ostatním vězňům jako zpovědník. Svým soucitem naslouchá jejich přiznání a uděluje rozhřešení. Působí, jakoby do cely nepatřil. V ubíhajících měsících se dozvídá o tajnostech svého otce, ani v takovém okamžiku neočekává obrat svého života o sto osmdesát stupňů. Do cesty se proplete vrchní komisař oddělení vražd Šimon Kéfas, kolega Sonnyho otce. Mezi nasloucháním spoluvězňům se jednoho dne objevila velmi nečekaná indicie, která donutila syna přehodnotit svůj dosavadní postoj. A rozhodl se řešit situaci venku za zdmi věznice po svém. Podobně jako Sonny, si nejprve nebudete se situací vědět rady a zpočátku převládne zmatení, o kterém jsem psal. Nástupem napětí a snad nedočkavostí konce stejně jako já poznáte, že se na vlnách příběhu pohybujete známými cestami po kterých Jo Nesbø umí dobře vést.

Nesbø vyplní rok bez Holea krví

Krev na sněhu
Jo Nesbø to po své návštěvě Prahy nemohl vydržet a přivezl novou knihu Krev na sněhu. Nejprve chtěl dvojdílný thriller zahalit do pseudonymu Tom Johansen, nakonec se na obalu objevilo jméno populárního severského autora. Dvojdílný, protože už na podzim se dočkáme pokračování více či méně souvisejícího s dnešním novým příběhem, uvidíme. Nemám rád, když si někdo dělá závěry jen podle momentální situace. Dosti možná Nesbø psal příběh nájemného vraha z knihy Krev na sněhu spolu se závěrem případů Harryho Holea. Nemůžu přeci bezduše mávnout rukou nad knihou jen, protože se mě držela myšlenka, že se jedná o výplň prázdného roku bez Holea. Dokud jsem nezačal číst.

Hrdinou v pravém smyslu slova nové knihy je Olav Johansen. Sebekritický, dyslektický, taky spravedlivý a dobrý jedině v zabíjení lidí. Holt někteří to mají těžké. Svou práci chcete provést dobře, s rozmyslem, beze stop. Olav si nejprve láme hlavu, proč šéf zadal vraždu vlastní manželky právě jemu a do jaké pozice ho to poté před šéfa postaví. Všechno v okamžiku než se roztočí kolotoč odvet, mafiánských bojů a nepříliš zabijácké duše Olava Johansena. Stále ve mně koluje pocit, že se Olav minul povoláním, jen neví, co se životem. Spokojenost je držák větší než lepidlo, i když jste pár cest zkusili.

5 momentů proč ANO číst

  1. Každý, kdo četl případy Harryho Holea, bude zvědavý na nový titul. Myslím, že nakonec překvapen, jak je hrdina jiný a vyprávění s odstupem velmi podobné.
  2. Krátkou knihou se dají vyplnit cesty vlakem nebo pár večerů před spaním. Jásám radostí, že 151 stránek mě příliš dlouho nezdrží od už chystané četby Kerouaca Na cestě.
  3. Chystá se film, alespoň podle informace, kterou přinesla Olga Biernátová. Jako milovník filmu, nejenže jsem měl možnost přečíst knihu před jejím vydáním, budu znát i námět filmu ještě než ho režisér začne vůbec točit. Nehledě, hraje-li tam DiCaprio nebo ne.
  4. Nájemný zabiják může být lidský. Hra se lvem mě přesvědčila, jaký pravděpodobně je život teroristy, Krev ve sněhu trochu zlidštila pohled na nájemné vrahy. Pokud nebudete jeho oběť, možná s ním rádi půjdete na pivo.
  5. Vychází dnes 4.6.2015. V knihkupectví bude jistě na pultu hned u dveří.

Jo Nesbø – Netopýr: první severský detektivní případ v Austrálii

Zítra 18.2. 2013 vychází podruhé na našem trhu první kriminální příběh Harryho Holea. Kniha s netopýrem, symbolem smrti, na obalu byla mou druhou této série. Norský kriminalista odjíždí řešit případ do Austrálie. Taky vás napadá, proč utíkat hned od začátku na nový kontinent? Harrymu to kupodivu pomůže být daleko starostí, prokázat své schopnosti a udělat rozruch u kolegů protinožců. Pomůže vyřešit vraždu mladé Norky Inger Holterové. Svůj život proplétá randěním s místní barmankou, stránky plné sexu. Po nabitém začátku jsem se dlouho pročítal nestálým středem knihy. Nakonec jsem změnil původní názor, že vývoj do knihy Jo Nesba Sněhulák je výrazně znát. Netopýr také není hororovým námětem, ovšem za dobrou detektivku ji považovat budu.

Chcete-li vědět, kterým dílem začít? Nestihl jsem se dostat ke všem, ale nedoporučuji žádný konkrétní. Dle mého to není natolik důležité, protože na komplet si tvoříme názor postupně.

„Nápady přicházejí v posteli, věty pak u počítače,“ říká Jo Nesbø. Originální vydání vyšlo v roce 1997. Získala dvě ocenění za nejlepší literární či dramatický počin s kriminální tématikou a nejlepší kriminální román.

Kdo je Harry Hole?

Hlavního hrdinu popisuji jako nezbedného alkoholika kráčejícího intuitivně po správné cestě. Má cit pro spravedlnost, i když často překračuje nastavené mantinely. Podle svých nadřízených je Harry nejlepším kriminalistou osloské policie, ale současně tím nejhorším státním zaměstnancem. V knihách se objevují peripetie s mnoha ženami a láska jeho blízkých. Ovšem když nastane problém vrací se na scénu démon jménem Jim Beam.

Jo Nesbø – Sněhulák

Sám jsem nečekal, že se mezi příspěvky blogu objeví i recenze knihy. Mile mě však celý přístup překvapil. Přihlásil jsem se o jednu reading copy norského spisovatele Jo Nesbø. Nový díl kriminálního příběhu s názvem Sněhulák. Kdyby snad někdo netušil, co je reading copies. Neprodejné výtisky knihy poskytnuté k zrecenzování ještě před vydáním. Elektronická verze přišla do emailové schránky, přeložil jsem soubor pro mou aplikaci čtečky Kindle v novém tabletu a prolistoval první stránky. Obrázek sněhuláka a v tu dobu se objevil úsměv a radost, která mě provází celou četbou.

Je to má první kniha. Alespoň to tak prezentuji a jsem pyšný, že je jím právě Jo Nesbø může být. Dříve jsem za čtenářské panenství považoval startovací díl Harryho Pottera, ve škole jsem snad ani román Na cestě Jacka Kerouaca nedočetl. Chvíli mi trvalo, než jsem se přelouskal přes všechny stránky. Zprvu jsem měl zmatek v postavách, jelikož jsem předchozí díly neznal. Povědomí o komisaři Harry Holemu jsem měl díky dobrému marketingu nakladatelství Kniha Zlín. Nikde nejsou žádné překážky. Užívat si příběh může každý milovník krimi a mrazivých chvil.

Jo Nesbo  - Sněhulák

Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krásného sněhuláka. Jenže oni žádného sněhuláka nepostavili. Tajemství provázející všemi listy knihy. Možná dostanete strach ze začínající zimy, ale rozhodně nezmizí touha přijít na kloub, kdo je sněhulák a jakou souvislost má s vraždami. Prozradit můžu, že Harry vyšetřuje sériové činy a tentokráte se dotýkají také jeho blízkých osob. K důvěryhodnému dojmu napomáhá i reálné umístění děje do severské krajiny, kde to Nesbø zná. Sám nemohu tuto skutečnost potvrdit, dočetl jsem se o ní stejně jaké vy, však poznáte sami.

Začátečnické neduhy mi nedovolily přikovat se k obrazovce tabletu a hltat řádek po řádku, ale věnoval jsem čtení každou volnou chvíli. I protože mě tlačilo vydání tohoto článku. Zítra (11.10.2012) bude totiž Sněhulák stát před vašimi okny a je na každém, kdy důvod, proč černé oči hledí přímo dovnitř, odhalí. Udivoval jsem se, jak v knihách dokáží popisovat všední momenty. Kolik poetiky se objeví mezi pocitem napětí. Váhat nebudu až se přede mnou objeví jakýkoli Nesbø.

Pokud víš, že neodložíš knihu dokud nedočteš do konce, nemusíš se bát zmeškané školy či povinností v práci. Kniha Zlín připravila omluvenku ke stažení ZDE.