Warning: Creating default object from empty value in /data/web/virtuals/1752/virtual/www/wp-content/themes/swatch/functions/admin-hooks.php on line 160
Tag Archives: muzeum

Chomutovak na ostravsku

Spojka, plyn…a jedém! Šmarovali sme si to po dejednyčce ku Brnu. Šup sko­kem ke Frydku už som tam. Tak tu budem traviť letošni re­lax. Chata vy­soka ako mrako­drap
ňújorku, slunyčko sviti. Bude fajny, no ni? Soběšovice som si pare špaci­roval. Fajna dědina, hodni ludě.

Vyletu bylo došč, nenudili som sa. Fajny kara maj v Kopřivnici. Ty leta co uz se vozime na svtyrech. Ako lufťaci som sa vydali za Valaši. Skanzen ve Frenštátu pod Radhoštěm je isty dobry vylet pro celou rodinu. Dřevenych kolib vo kterych meštali Valaši ešte za prvy svetovy valky tu maju vpysk. Cestu „domu“ sme se stavili v Hukvaldech. Janáčkovy Hukvaldy istě znate. Tu vam musim doporucit vyborny frgal. Zajedte si tu a primo u cesty se pečú. Osumdesat kaček za kolo ak od vozu to stoji za to, no ni? Zajeli sme si do hlavniho štatl v okoli. Ostravske rynek bylo plne turistu mistnich. Pozdravil som i Jiřího Sedláčka z ty ceske televizie. Kupe tam zahradu, či co.Zoo v Ostravě sme taku nevynechali. Celú tu faunu a floru co tu majú, neznaji ani v Praglu. Tlusté hrochu, dlúhokrké džirafy a chlupatý vopice. Třeba jeden čimpanz po mě hodil travou, co je to tam uči? Ale to nejlepsi som si nechal na konec. Kúpaliště s těma skluzavkama, co tomu dnes řikaj akvuapark, v Havířově bylo plny tech nejkrasnajšich bab v bikinach. To bul pohled. Az sa mi ptak zvedal 😉 A taky si zajdete k Elánu. No to ju ten patrový obchodak, vedle kterejho maj tu nejfajnovejsi zmrzku na globuse. Mini, malu, velku i jumbo s tycinku ti daj.

Prostě fajna dovca. Rad se vratim a ukazu vsem kdo je Chomutovak na ostravsku! Pozn.: Omlouvám se všem Ostravákům za odporný text výše. Snad oceníte snahu pobavit a navodit atmosféru. Díky! Až se proberu tou hromadou fotek co jsme pořídili, hodím to na flickr a ty nejlepší sem ke článku. A protože jsem si našel čas zajít do kina, čekejte minirecenze hitu Transformers a pátého dílu Harry Pottera.

A málem bych zapomněl. Celých 14dní jste zapalovali mozky a přemýšleli které číslo následuje. Pamatujete? Tak tady máte správnou odpověď (Znáte Ludolfovo číslo PÍ 3,1 41 59 26
53 58), protože nikdo neuhodl, nemůžu nikomu pogratulovat. Snad Vám svitlo a pro příště se polepšíte.

Viděl jsem ji, mohu zemřít

Pokud čtete můj blábolník jistou dobu, pak se určitě vzpomenete na článek o Taťáně Kuchařové, první českou vítězkou Miss World, a o něco star­ším ideálu krá­sy Věstonické
Venuši. Dnes bych Vám raději při­blížil druhou jmenovanou.
Bohužel jsem ne­měl tu čest set­kat se osobně
s Taťánou. A­le možnost navštívit  Národ­ní muzeum& a výs­tavu Lovci ma­mutů jsem si ne­nechal ujít.

Z Chomutova jsme se vydali do hlavního měs­ta v brzkém rá­nu. Cesta byla krátká a pří­jemná. Na Václa­vák jsme trefili bez potíží. Po menší svačince, zakoupení lístků a vyšlapání pár schodů ke vchodu do pravěku nám nic nebránilo ponořit se do doby staré
více jak 20 tisíc let. Příjemnou atmosféru vytvářely speciální světelné a zvukové produkce evokující život v dávnověku. Ihned po prvních krocích jsme ji měli možnost spatřit. Kypré tvary tehdejší nejkrásnější ženy upoutali pozornost i dnešních mužů. Dívala se na nás z pod neprůstřelné sklo a neustále hlídaná ochrankou. „Vi­děl jsem ji, mo­hu zemřít,“ kon­statoval jsem­. Pojďme radě­ji dále,
ještě bych se do ní mohl za­milovat.

Mamutí dálnice a pravěké oby­dlí

Ze vstupního sálu (duchovní svět a umění) vybočo­valí další dva­. Zatímco v prvém jsme mohli nahlédnout do tehdejšího světa domova – obydlí a život vesnice, druhém na nás dýchl přírodní svět, lov a získávání obživy. Modely obydlí a pravěkých li­dí v životní velikosti z Centra experimentální archeologie ve Všestarech u Hradce Králové jsou
opravdu vyjímečnou a krásnou názornou ukázkou doby pravěké. Zatímco dnes nedáme si neumíme představit život např. bez elektrického sporáku, dříve jim musel stačit vlastno­ručně vyrobené
ohniště. Oprav­du zajímavý byl po­kud o rekonstruk­ci pohřbu pra­věké ženy.

Při naší cestě do Prahy jsme samozžejmě mí­jeli kilometry dálnice, ale jistojistě mo­hu říci, že to nebyla ta samá
po, které se před asi 25 tisíci lety migrovali mamuti. Jaká asi byla tehdejší tzv. mamutí dálnice?

Kromě mnoha koster a zajímavých replik pracovních nástrojů jistě všechny zaujme mamut v životní velikosti. Necelé čtyři metry vysoký kolos vytesaný do polystyrenu je velkou do­min$antou výsta­vy. Jak se ta­kový mamut vy­ráběl můžete shléd­nout kromě
Národního muzea také zde. Jelikož už není mnoho času se do Prahy vy­dat, neotálej­te proto a ne­obvyklou výsta­vu si nenechte
ujít.

Lovci mamutů na Vás v Národním muze­um čekají do 1­. července 2007.

Ideál krásy prošel ohromnou změnou

Doby pravěké jsou už dávno za námi. A svět se od té doby také dosti změnil. Muži žijící na této planetě zhruba před 20 tisíci lety si svůj ideál krásy zhmotnili do podoby dnes nám všem velmi známé Věstonické Venuše. Kypré tvary této sošky nám dnes nepříjdou tak sexy a přitažlivé jako kdysi. A naopak **Miss World 2006 Taťána Kuchařová** by asi příliš neoslnila lovce mamutů. Tím jsem nenápadně zmínil o první Češce, která se stala nejkrásnější dívkou světa.

Read More…

Hliník se odstěhoval do Humpolce

Mnoho z Vás by jistě odpovědělo správně na dotaz: Kam se odstěhoval Hliník? Ano, byl to Humpolec a stalo se tak před 30 lety, kdy se v kinech objevila premiéra filmu Marečku, podejte mi pero. Hliník, asi nejoblíbenější postava z filmu – říkám záměrně postava, jelikož se ve filmu neobjevil ani jednou, může být na své jméno náležitě pyšný. V Humpolci je jediný zástupce tohoto příjmení a odedneška má i své muzeum, resp. HLINÍKárium.

Výroční turistickou známku vydanou při příležitosti výročí 30 let od premiéry filmu získáte výhradně v HLINÍKáriu od 22. září 2006!